Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web
aktualizováno: 15.07.2013 21:07:20 

Výstavy / Shows
 Používá technologii Přeložit
 
...výstavy jsme zalomili... Ale není nikde psáno do kamene, že ještě někdy a někam pojedeme. Třeba...
 
A zase ta Nitra
Tak jsme si říkali, že na místě, kde Baxík začal vystavovat, že by mohl i svou karieru ukončit. Tak jsme vyrazili, nyní už ve čtyřech. Auto, foťák, sedátka, deka, všechno nachystáno, jen táta před odjezdem usnul a nešlo ho probudit. Takže výjezd s 45 minutovým zpožděním a značnou nervozitou. Nu což!
Ráno 19. vyrazili chlapi na výstaviště s možností, že to vyjde a s očekáváním, že ženy za nimi dorazí. Výsledek se setkal se samými nulami. Ale abychom to nevybarvovali jen černou, všechno bylo vlastně děsně pozitivní. Ve smyslu hesla "chlapi sobě" jsme měli krásný den.
Snad jediná třída obsahovala víc jak jednoho psa a zrovna to byla třída šampionů... Baxi, Forrex a High Hope si to rozběhli o titul a skvělé hodnocení. Pan Pettkó našel na Baxíkovi to, co tam bez diskuzí je a dal Baxíkovi V s pořadím 3... Škoda, ale zase je lepší být třetí, než být druhý a vítězství mít blíž... Ještě teď večer mne to hrozně mrzí, děsně moc, ale určitě jsme s miláčkem snažili a třebas to vyjde zítra... ;)
...Jo, fotky nejsou, protože foťák zůstal s holkama doma :D
 
Klubová výstava Brno - Komárov
Celá výstava začala už dáááávno před dnem výstavy. Bylo to dnem, kdy Baxík dodělal Granda a podle dohody s Pájou jsem měl do výstavního kruhu nastoupit já. Kdo to nezkusil, tak neví, jak hrozně stresující je, abychom to tomu psovi nezkazili...
Takže s blížící se sobotou se zvyšoval i stupeň nervozity. Nezkazím to? Nezašlápnu ho? Co si vezmu na sebe? Baxíčka to vůbec netrápilo, ten měl doma dvě fenky, tak byl v sedmém mráčku.
Takže ráno jsme vyrazili, abychom to zvládli nachystat a připravit. Připravili, nachystali... a teď to všechno končí, protože mne začala pekelně bolet hlava, všude děsný shon a zařizování, aby nic nechybělo, nic se nepozalilo a vše fungovalo. Baxíčkova největší starost byla, aby si líznul tuhle, čuchnul támhle, proběhl s tímhle. Jako kdyby to nebylo rok, co si nechal pocuchat ucho.
Neee, vážně, takhle jsem si klubovku ještě neužil. Přijelo děsně moc lidí, hrozně příjemných lidí. Kdyby takhle pohodově probíhaly všechny výstavy (není to ovlivněno tím, že jsme dostali BOBa - to jsem si uvědomil taky až doma).
výsledky nebudu psát, nějak se mi nechce, a to taky proto, že je najdete na klubovkách :)
A ještě abych nezapomněl, děkujeme návštěvě za šíření pozitivní energie, bylo to s váma suprkalifragilistikexpialidózní! ;)
 
Duodanube Bratislava
Tak jsme KONEČNĚ doma!!! Člověk by řekl, že po poslední propršené výstavě uvítáme jasné slunce otevřenou náručí. Prd! A to jako že fakt...
 
Sobota
Na výstavu jsme se neskutečně těšili. Podle předpokládaného programu, podle lidí, co nás čekali, prostě vidina úžasného víkendu. Do Bratislavy jsme jeli vystavovat prvně, tak jsme byli plní očekávání, jak to bude vypadat. Prostor dostihového závodiště - tráva, spousta místa, mezinárodní výstava, stánky... Eeeeehm... všech asi 1800 psů bylo namačkáno v kruzích na travnaté ploše vzadu za hlavní tribunou. Všude megastan na megastanu a mezi nimi občas nějaký ten marný pokus o tradiční ležení. Jedním z těch "nazdarů" bylo naše pinčí minikolečko - Cézárek, Bertík a Baxík, vše s lidským doprovodem. Dooost dobrý! A tím to všechno končilo...
Byli jsme obdařeni opět nejpočetnějším kruhem a pořadím na konci... Ve všech kruzích se již posuzovalo a k našemu kruhu přišel pán, ještě tak jednou já a začal to "mydlit". Rázem jsme se dostali do mírného náskoku a kolem poledne jsme se dostali na řadu... Já se bavil focením a posloucháním němčiny (musím se pochválit, že tam ještě něco zůstalo). No dost jsem se bavil - vtípky, veselé narážky, přátelské promluvy. Nejvíc jsem se pobavil, když posuzoval Baxíka a ze dvou a půl metru se mu díval do tlamičky. Za celé dva a půl roku, co je naše fazolka živá všichni pomalu lupou hledají "em trojku", která tam není a nenašli. Pan rozhodčí ano! Takže jdeme udělat zápis do PP, že tam prostě je...
Po zkušenostech z celé řady mezinárodních výstav musím říct, že zahraniční rozhodčí a jejich úroveň... No pardon! Ti čeští jsou milionoví!!! Možná nemají tolik zkušeností, ale rozhodně nepředvádí takový veletoče!
 
Neděle
Po opulentní a delikátní večeři u našich miláčků v Nitře jsme se ráno docpali dortíkem a vyrazili ku Bratislavě. Pája řídila splašený bílý šíp a byla dokonalá! Pouze na parkovišti nás chtěla nějaká specialistka zabít. Holt boj o místo ve stínu byl nemilosrdný. Lucka s Cézárkem nám všem z předchozího dne držela místo pod stromem. Díky za to! Až budu psát paměti, věnuji ti celou kapitolu ;)
Pan rozhodčí, opět náš jižní soused, mi připadal nějaký povědomý. Najednou mi to došlo - je podobný jako ten v Komárně, chodí jako ten v Komárně, trvá mu to jako v Komárně a JE TO TEN Z KOMÁRNA!!! Tak jsem nevěděl, jestli radost nebo smutek...
Zase nás bylo 3 zadnice a i když jsme začali jako jedni z prvních, po prvních dvou plemenech jsme byli bezkonkurenčně poslední. Bohužel se nehnul ani lísteček, vedro bylo takový, že se i Ridgeback potil. Říkali jsme si, že rozhodčí nemůže být nějaký had, protože ti se s narůstající teplotou zrychlují. Upřímně mi ho bylo líto. Navíc organizace značně pokulhávala... Za celý den dostali celé dvě lahve vody a tři majonézové bagety!!! Se divím, že po 75 psech byl ještě schopen vnímat psy a hodnotit je...
Pavla se s Baxíkem moc snažili, ale rozpálený "wackel" stoleček, nelidské vedro a hodiny čekání udělali své. Příště přijdem dýl. Baxík stál jako záchodový pavouk, hrbil se a všude mne hledal, takže Pavlu nevnímal. Sakra! Spravedlivé ocenění nás ale i teď, s odstupem hrozně mrzí... Napadlo mne teď něco, ale to sem psát nemůžu...
 
Děkujeme všem za skvělý výlet! A přístě třebas zase...
 
KrV Brno Žebětín
Tak dneska jsme foťák a nic dalšího nezapomněli... Na naší poddomní výstavu jsme si vzali party stan, tousty kafíčko, čaj a jiné dobroty.
I přes HNUSNÉ počasí jsme si to docela užili!!! Vůbec nic jsme nezařídili, nevyřídili a neudělali, ale příště jedeme zase
 
Docela jsem to koukám vzal šmahem. No, ono to taky tak bylo stále jsem někde lítal a vím, že Baxík se předvedl i bez pláštěnky krásně a obsadil v nabité konkurenci úžasné druhé místo!!! Aby taky ne, když měl plné bříško šunkových toustů! Miluju toho psa!
 
MVP Intercanis Brno
Nějak v poslední době zjišťujeme, že už pro nás nejsou výstavy co bývaly. Pokaždé zapomeneme foťák nebo něco dalšího. Už mne taky moc nebaví psát, jak se Baxík předvádí a jak to Pavle děsně sluší a jak jim to šlo... Ono jim to vlastně vždycky jde
Ale zpět k výstavě v Brně. Vcelku to byl opět pozitivní zážitek. Zase se nám ráno podařilo zaparkovat před nevěstincem (to mi řekněte, proč tam nikdo neparkuje???) a přišli k bráně. Bylo to speciální, protože asi jako jediným ze všech prý nepřišly vtupní listy. Ale ubezpečili nás, že všechno je v pořádku. No dobře, bylo... To byl takový první bodík do plusu. Tím druhým byly hnědé plastové popelnice na bobky - ty doposud pokaždé chyběly. Bohužel ale opět nechyběli ti, co je po svých psech nesbírají...
Pěkně jsme se uhnízdili u výstavního kruhu ve tvaru čtverce (stále mi to nikdo nevysvětlil) a vyrazili na obhlídku. Když jsme se vrátili, bylo už všude docela plno, a to hlavně pinčíky. Potkali jsme se poprvé s Dempsterem, no mooooc pěknej pejsek to je. No a byli tam vlastně všichni naši staří známí, takže jsme si to užívali. Byly se podívat i Kristy s miminem a Míla s Kosťou a jako pinčí máma s miminem přijela na "kukec" Jana s "dceřinou mimuškou" (dobře všichni víme, jak to dopadne ).
Dost velkou skvrnou bylo představení Bordeaux dogy, kdy "chovatel" měl dvě tyhle hovádka bez vody v klícce zavřené. Ve chvíli, kdy ten páprda vkráčel do čtverce, tak v tom dusném a vydýchaném prostředí milá doga šla k zemi... Nebudu to prodlužovat. Po zevní masáži srdce a vyplavení haly kýblem vody se podařilo toho nebohého uvařeného psíka postavit na nohy. Všichni předpokládali, že s ním vyjde na vzduch. Ten dobytek pokračoval ve vystavování!!! Kde to ... jsme???
Pinčíci potom dopadli jak je zvykem v poslední době, zase vyhrál Cézárek... Ale my byli nad míru spokojeni, protože jsme dostali posledního CACe na grandšampiona. SUPER!!! Teď si to tak zpetně přebírám... Je to opravdu tak skvělé??? Nějak mi má milovaná řekla, že od teď vystavuju "doma" já!!! Propadám panice...
Ale klobása z pštrosa, kafíčko, společnost príma lidí, to za to stojí! Jinak lidičkové... Víte kolik vajec slepičích se vejde do jednoho vejce pštrosího? Jak by se asi Burian divil, kdyby si objednal tři vejce do skla
 
Pohádka o třech CACech, aneb "Jak Češi dobyli Maďarsko"
Po pátečním školení v Loucké jsme vyrazili do Komárna. Byl to pěkný ranec kilometrů, ale zvládli jsme to. S přibývajícími dvojjazyčnými nápisy na ulicích rostla naše radost s mikro-svatební cestou.
Penzionek paní Szilárdové byl nádherný, úžasný, skvělý. Sice jsme se trochu vyděsili, kdeže to budeme parkovat, spát a dva dny bydlet, ale opravdu skvělé. Výtopna, přístavní překladiště a vybydlený "likusák" nebylo přesně to, co jsme si představovali... Otevřeli jsme dveře do podkrovního apartnámu a padla nám brada do přízemí. Ale už se přestanu rozpouštět nad bydlením, přeskočím večeři, masážní sprchu a snídani a přesunu nás na Maďarskou stranu Dunaje. Už jen místo - stará říční pevnost, svědčila o jejich hrdosti a národním cítění. To bylo cítit už v komunikaci, kdy jediným úředním jazykem celé Evropy je maďarština. "...du jú spík ingliš?" "ném!" "...dojč?" "ném!" "...do zadinky! Éť kuťa, éť člověk, HE?" "...něco v maďarštině..." Ještě že jsou ruce, prsty, tužka a papír a my se probojovali do pevnosti. Po další maďarsko-anglicko-česko-německé konverzaci jsme získali katalog, čísla a pocit, že jsme vyhráli. Našli si místečko u kruhu ve tvaru čtverce (vysvětlí mi někdo, proč to tak je?) a čekali na další dávku veselých společníků. Nečekali jsme dlouho a objevil se Jet Set, Keník, Woodyšek, Césárek a Lilka se svými páníčky.
 
 
Výstava byla zahájena národní hymnou a když jsem viděl, jak všichni povstali a někteří se chytili za srdce, tak mi trochu přeběhl mráz po zádech... No sakra, jaká úcta! Ale je to něco úžasného. A začalo se vystavovat. Všichni pinčové - Jetík a Lilka to měli rychle za sebou. Byli celí dva a tak se podělili o CACe, a CACIBy a taky o BOBa, toho si odnesla Lilka. Potom jsme se plně věnovali dění v "našem" kruhu. Paní rozhodčí Érika Szokol budila zájem zejména svým extravagantním oděvem a manikůrou - jako divočina. Před námi trpaslíky byla celá banda dost nervózních dobrmanů. I když... oni byli jak po nástřelu, ale handleři a jejich stínoví hráči za, pod i před páskou. Na kolenou, s kopačáky, možná i na střeše, všude... Občas proběhl některý i našim ležením.
 
 
Konečně přestalo dobrmanské jančení a přišli na řadu trpaslíci. Vedoucí klubu ve smyslu mezinárodního ducha zašeptala cosi ve svém rodném jazyce. První se předvedl Cézárek s Luckou a dvěma dalšími mladíky. Nebyl to veselý start, paní rozhodčí se líbil víc maďarský "žolík" Joker. Tak jsme si říkali, že Woodík to napraví, ale paní rozhodčí byla jiného názoru. Chybějící M3 pro Woodíka znamenala VD a smutný odchod z kruhu. Dost nestandartní rozhodnutí... V naší početné výpravě začalo vzrůstat napětí, jak to vlastně dopadne. A přišel na řadu Baxoš. Po krátkém proběhnutí, zubech, pokusu o postoj na vratkém stolku přišel CÁCoš a pak ještě CÁCIBoš, takže spokojenost Máximoš :D Počkali jsme si na úplný konec, kdy "žolík" se projevil opravdovým žolíkem paní rozhodčí a vyhrál. Mno... Dobře...
 
 
Tak jsme zabalili ležení a přesunuli se na kopeček v pevnosti, kde se konala klubová výstava. V tu chvíli bylo už tak nesnesitelné vedro, že by se opičí pinč vytřepal z chlupů. Za neskutečné vedro jsme po chvíli byli odměněni slovy z rozhlasu: "Figelem, figelem... bla bla bla." A pak to přišlo... Průtrž jako sviňa. Po "občerstvení" pokračovalo posuzování kníračů a čekání pinčařů. Paní Ridarčíková si dávala pěkně na čas, ale dočkali jsme se. Baxík měl opět štěstí, že byl v třídě sám. Dostali jsme vytouženého CÁCoše. Jinak se projevilo, kde to jsme a čí je to klub. Opět vyhrál domácí :D
Příjemnou sobotu (szombat) jsme chtěli zakončit stylově, ale v "naší" hospůdce byla uzavřená společnost... Škoda, ale ten zabijačkový talíř si dám příště :D
 
 
Nedělní ráno bylo pekelné. Ne, že bychom to na náhradní večeři přehnali, ale zprovoznil jsem televizi a chtěl se podívat na záznam hokeje. Pod tlakem sobotních zážitků jsem usnul v dost nepohodlné poloze a přeležel si krk. S vyhlídkou na perný den, houby vyhlídka. Tentokrát byl nájezd na pevnost o něco odvážnější a rozhodli jsme se atakovat ji Otesánkem... A vyšlo to. Tentokrát jsme rozložili ležení pod megastanem a bylo to výborné řešení!!! (děkuji za gratulace) Původně jsme se chtěli schovat před deštěm, ale schovávali se před sluncem. Překvapivě šli pinčové jako první, hned po asi stovce psů z předchozího kruhu. Dnes posuzoval sám prezident maďarského pinčího klubu pan Csaba Pettkó. V tom neskutečném vedru odložil sako a vlítl na to jako uragán. U němců to dopadlo stejně jako v sobotu, Lilka dva špagátky a Jetík jeden... U trpaslíků se zmenšila konkurence o dva klučíky. Pana rozhodčího velice upoutal Cézárek. Janka s Woodym měli opět smůlu, že byli ve třídě s domácím psíkem. Poloocasní kupíráček dostal až CACIBa a na Woodyho zbyl "jen" R-CAC. Baxík to zvládl, ukázněně se prošel i proběhl a obdržel R-CACIBa. Na Naší straně maximální spokojenost, vždyť jsme dostali víc než jsme měli představu. Celé pinčíky vyhrál Cézárek a Lucka se chudina celá chvěla. Gratulujem! Jen snad jak by to dopadlo, kdyby se domácí šampionka nezakousla panu rozhodčímu do prstu :D ...hele, ona mu na něm visela :D
I přes fandění domácím psům se český nájezd podařil a působili jsme víc než zajímavě, psi vysoké kvality, úroveň předvádění taky úplně jinde. Zkrátka myslím, že jsme rozhodně neudělali ostudu, ani jeden z nás.
Když jsme šli utratit poslední forynty za Baxíčkův nový domeček, tak nám pán gratuloval k šampionovi. My byli zmatení jak pinč před Budapeští. Nakonec nám vysvětlil, že MKK udělal výprodejovou akci. 3x CAC a máš ho... tak jsme toho využili a máme doma šampionka :D
 
Výsledky:
MV - sobota:
NP:
Jet Set Black Bohemia - V1, CAC, CACIB
Fantastic Melody vom Awarenring - V1, CAC, CACIB, BOB

TP:
Gabriel vom Camp Achensee - V2
Helen Hoff Holiday - V3
Joker Show Leader Forever - V1,CAJC, BOB
Eragon Pískovec - VD
Gizellatelep Öre Lucky Boy - V
Baxi Pískovec - V1, CAC, CACIB
Olmeca Vom Kösslbachtal - V1, CAJC
Multatuli Tsunami - V1,CAC, CACIB
Voglia D'IQ - V2, res. CAC
Gold-Sierra Energy - V1, CAC, res. CACIB
Jenny of Angel's Police - V2, res. CAC
Malenkiy Kapitan Afrodita - V1, CAC
 
KV:
Fantastic Melody vom Awarenring - V1, CAC, Klub. vítěz
Jet Set Black Bohemia - V1, CAC
Baxi Pískovec - V1, CAC
Eragon Pískovec - V2
Gabriel vom Camp Achensee - V1, CAJC, klubový vít. mladých, BOB-junior
 
MV - neděle:
NP:
Jet Set Black Bohemia - V1, CAC, CACIB
Fantastic Melody vom Awarenring - V1, CAC,CACIB, BOB
 
TP:
Gabriel vom Camp Achensee - V1 CAJC, nej. mladý, BOB
Eragon Pískovec - V2, res. CAC
Gizellatelep Öre Lucky Boy - V1, CAC, CACIB
Baxi Pískovec - V1, CAC, res. CACIB
Olmeca Vom Kösslbachtal - V1, CAC
Voglia D'IQ - V1, CAC, res. CACIB
Gold-Sierra Energy - V2, res. CAC
Split Mini von Karpatia - V1, CAC, CACIB
Jenny of Angel's Police - V zákus do rozhodcovského prstu
 
 
Nitracanis - 28. 3. 10
Hned na začátek musím říct, že fotky NEBUDOU... Ještě před odjezdem jsem tradičně zdržoval se stahováním fotek do počítače, "aby bylo místo na focení". Chtěl jsem si udělat pár fotek a zjistil, že baterky jsou mrtvé. Normálně žádný problém, ale na výstavě seženete všechno, tedy až na baterky.
Ono ale vlastně nebylo co fotit, šlo to taky rychle, až jsem se nestačil divit. Ani jsem se nerozkoukal a bylo hotovo. Na Baxíkovi nějak nebyla vidět téměř dvouměsíční přestávka a absence jakéhokoliv tréninku a běhal, jak kdyby nic jiného nedělal. Jedinou vadou bylo byla opět mizerná účast. Z domácích, slovenských pinčů, nepřijel ani jeden (mají tam vubec nějaké?) a ze zbývajících tří trpaslíků byli dva z čech a fenečka z Rakouska. Jenže ta byla mlaďoučká a výstavně lehce nezkušená. Pinčaři, nebuďte peciválové a pojďte prcky ukázat!!!
Dnes vyhrál Bouřlivák, Baxík dostal svého dalšího CACe a to je asi tak všechno, co jsem zachytil... jak říkám, celý to bylo děsně rychlý :D
 
...no a teď se jen těšíme na klubovku a "něco mezi tím" :D
 
někde zase musím najít ty fotky z Brna a nasázet to sem, začíná to vypadat jako zákonník práce - spousta nudného psaní bez obrázků...
 
Duocacib Brno - 6. a 7. 2. 10
Domácí ring, relativně normální počasí, vidina setkání s přáteli a možnost získání posledního CAC. Opět jsem zkusili rozhodčího, kterého neznáme a chtěli slyšet další názor na našeho miláčka. Nečekali jsme nějaký zázrak, na sídlišti to zase všechno hárá, navíc má po tělíčku několik šrámů od hrátek se štěňaty a jinými kamarády.
Ale jelo se. Nasoukali jsme se do Otesánka a sešoupli z bystrckého kopečku na výstaviště. Chtěl jsem svou pohodlnost zavést do extrému a vjet do areálu, ale původní vjezdy bránou 8 a 9 byly zredukovány na pouhý jeden. Skvělé! Na jednu stranu fronta až do tunelu a na druhou až k hasičům. Začátek jedna báseň. Když jsme našli kruh, tak už tam hlídali místečko Bertíkovci. Po tak dlouhé době jsme měli radost... Ta nás ovšem přešla, když se změnil harmonogram výstavy. Všechny okolní kruhy již vystavovaly a u nás stále nic. Najednou se objevil pan Václavík a kolem kruhu ve tvaru čtverečku zavládl chaos. Někteří prchali, jiní trhali zbytky vlasů, ale pinčí smečka se přesunula ke stánku s medovinou. Zase tu byl pán z Nitry a ten ji teda má! V mrazivém počasí a s medovinou v bříšku nám byla změna rozhodčího na poslední chvíli úplně jedno. Jak zmateně den začal, tak pokračoval. když kjonečně v 13 hodin přišli pinčíci na řadu, zjistili jsme, kam všude je možné pinče schovat - mezi německé a dokonce i mezi malé knírače.
Baxíčkovi šlo o to, udělat ten poslední krok. V pohybu byl pohodový, zoubky, náprsenku a vše předvedl... JEN POSTOJ!!! Šponoval se, kroutil, poskakoval, takže můžeme být rádi, že jsme dopadli s V1. Velký kámen nám upadl. V celku vzato, mohli jsme si za to sami, Baxík tak nějak celou dobu nic moc nejedl a po pamlsku skákal jako hladový pstruh po mušce.
Cestou domů tento den vyvrcholil, kdy jsem neustále cítil vlhko v botě. Nebyly to Cimrmanovské hadičky, ale mým "baťovkám" praskla podrážka, což v - 8° není zrovna komfortní.
Neděle probíhala podobně zmateně, jen s tím rozdílem, že jsem neměl díru v podrážce, ale rovnou v botě. Byli jsme ještě víc nervózní než v sobotu, protože ten šampion byl tak blízko...
Baxíček byl ale jako vyměněnej, krásně šel, postál i na stole a řekl bych že zaslouženě dostal svého posledního CAC. Svou roli v tom jistě hrál i pan Řehánek, který se ke všem psům chová tak nějak "lidsky" a mile...
Oba dny za námi přišla spousta kamarádů a přátel. Bylo to moc příjemné a řeknu vám, hned ten dlouhý den rychleji utíká!
Jestli hledáte výsledky, tak bohužel nemám... Dámy v kruhu tak nějak nezvládaly a bylo oba dny tolik zmatků, že vůbec nevím, co a jak dopadlo. Snad někdo byl úspěšnější ;)
 
Společenská akce - "Šampion šampionů 2009" - hotel TOP Praha - 30. 1. 10
Tak jsme toho přes týden moc nenaspali, a proto jsme v tom pokračovali i v sobotu... Navlíkli se do obleku a kostýmku a vyrazili směr Praha. Měli jsme to krásně rozvržené. Přijet, předvést, naobědvat a jet domů. Vzhledem k tomu, že přijel i Kivan, se kterým jsme zatím pokaždé prohráli, tak náš plán od začátku vycházel.
 
 
Trubači v mysliveckým kabátku zatroubili na zakroucený plechy, všem se to líbilo a hlavně psům... a začalo to. Pan Václavím měl relativně jednoduchou práci, jeho nejčastější věta byla: "Automaticky postupuje do dalšího kola." Ve chvíli, kdy se v kruhu objevilo víc psů jak jeden, lehce se pousmál a pookřál, že si taky pěkně užije porovnávání. Nakonec (jako již tradičně) šli pinčíci. Osazenstvo kolem kruhu se lehce usmívalo, když se po mastinech, buldocích, pastevcích a jiných XXL psech objevili XXS psíci. O co menší pes, o to víc času jim pan rozhodčí věnoval. Pořádně je nechal proběhnout, postát, opět proběhnout a opět postát. Klukům se očividně na společenských akcích líbí, takže se před řadou hárajících fenek předváděli jako kdyby jim ten hotel patřil. Prostě nádhera. Nakonec, po podrobném zkoumání, se pan Václavík rozhodl, že se mu Baxík líbí víc. I" přes výšku na horní hranici včetně tolerance," se mu líbil energický pohyb, povaha, postava, hlava, oko (teda obě) a hrudník. Chvíli jsem nemohl ani dýchat, jak jsem byl překvapený.
 
Ale tímhle krokem jsme byli nuceni překopat náš původní plán (ale zase tak moc nám to nevadilo). Dali jsme si dvouhodinovou přestávku vyplněnou Baxíkovým hraním s šampiony všech velikostí, barev i tvarů. Paní moderátorka slíbila tři překvapení. První bylo, že druhá část začala s 15 minutovým zpožděním. Hned na to následovalo druhé, mnohem závažnější... Do prostoru předváděcího superkruhu se vnesla kostlivá píďalka, chopila se mikrofonu a docela slušně konkurovala zvukovým projevům plemene Basenji. Třetí překvapení bylo hned dvojité; paní moderátorka si přibrala kamaráda, Honzu Musila (HM) a konečně začalo posuzování FCI skupin...
 
 
                                      Argo - "nej" kamarád                     KUK!                             Buldok
 
"Jednička" byla v pohodičce, psíků moc nebylo, a tak byl vítěz vybrán téměř hned. Zato FCI II byla výživná. První aplaus si vybral pán s americkým bulldogem. HM je uvedl: "Jaký pán, takový pes." ...no, měl pravdu :D Po téhle dvojici už začali nastupovat ostatní členové tého VELKÉ skupiny. Aby toho nebylo málo, tak jako předposlední, mezi Tosa Inu a Bernským pastevcem, se našlo místo na (HM): "Právě hrdě a statečně vstupuje pes, malý velikostí, ale obrovský duchem, který se mezi svými daleko většími kolegy neztratí - trpasličí pinč!" Super! HM se předvedl, celý sál se zasmál a zatleskal... Myslel jsem, že to není poslední zmínka, ale od té doby už pinč nikoho nezajímal, dokonce i pan rozhodčí jej velkoryse přehlídl, a to tak, že úplně. Až při odchodu z kruhu Baxík vyskočil, jako by chtěl říct: "já jsem tu taky", tak si ho všimnul :D
 
 
                                                hádej, kde je pinč?                     tam ve tmě je někde Pavla s Baxíkem 
 
Z Prahy jsme si odvezli spoustu příjemných zážitků - opět a já si vyzkoušel, že se Miloš do obleku ještě vleze. No a dneska jsem se dozvěděl, že jsme tam dostali BOBa, ale to může říct každý, když nemáme papírek.
...jo a vyhrála to tahle fenečka
 
Hanácká výstava psů Olomouc - 9. 1. 2010...
Nová sezóna začala velice stylově. V pátek večer jsem si nacvičil odhrabování sněhu z auta, ale bylo to úplně k ničemu. Přes noc začalo krásně tát a těch 30cm sněhu mi noblesně oblepilo auto ledem. Média hlásila led, sníh a katastrofy a kdo nemusí, ať nejezdí. My nemuseli, ale chtěli. Chtěli jsme se seznámit s panem Adltem, potkat se s Ajkou, Jetíkem, Lili, Woodyšem a vůbec všema pinčíkama.
 
 
Setkání bylo víc než intimní, opět jsme si totiž všichni dýchali za límec, nebylo pomalu kam stoupnout nohou. Zaujali jsme strategické místečko u záchodků. Byla to dobře zvolená pozice, neboť kolem kruhu se hromadily klícky s neurotickými buldoky. Mno, naštěstí to šlo dostatečně rychle a v zadýchaném pavilónečku jsme přišli na řadu. Pan Adlt vytáhl svůj pověstný metřík a jal se měřit. Říkal jsem si, že škoda, ale nevadí, uslyšíme další názor na Baxíka. Než prcek prošel měřením, byl to samý superlativ z úst pana rozhodčího. Ani mu nevadilo, že před ním sem tam zaharaší nějaká kostička. Pohyb, hrudník, lokty, hlava, záda, uši, všechno to vypadalo na dobrou cestu k českému šampionu... Ale neunikli jsme měřítku a 15mm nás připravilo o vysněného CAC. Ač sami ve třídě, neoblíbené VD nás neminulo.
 
  
"zkus se s tím přiblížit a uvidíš!"; "mámo já chci domů..."; "sestři pište: 4 v pravo nahoře kaz..."
 
Oba (možná i všichni tři) jsme se shodli, že TOHLE umístění nám vlastně vůbec nevadí a jsme spokojení. Dokonce i pan rozhodčí se Pavly několikrát ptal, jesti jako jí to nevadí...
Celé klání trpaslíků vyhrála Branomara a my jí blahopřejeme a těšíme se se všemi na setkání v Brně na začátku února.
 
Výsledky:
Německý pinč - černý s pálením:
Jet Set Black Bohemia - psi, mezitřída - VD1
Audi Gloria Bel Faaro - feny, tř. dorostu - VN
Floriss Black Bohemia - feny, tř. otevřená - neprezentována
Německý pinč - červenohnědý:
Fantastic Melody vom Awarenring - feny, tř. mladých - V1 CAJC, Nej. mladý, BOB
Elis z Pyšelky - feny, tř. mladých - V2
Dixxi Darling Harmony Star - feny, tř. otevřená - VD1
 
Trpasličí pinč - černý s pálením:
Branomara Via Bohemica - feny, mezitřída - V1 CAC, NV, BOB
Bojovnice Via Bohemica - feny, tř. vítězů - V1 CAC
Trpasličí pinč - červenohnědý:
Ajke Ike Mark - psi, tř. dorostu - VN1
Eragon Pískovec - psi, mezitřída - VD1
Baxi Pískovec - psi, tř. vítězů - VD1
Ajka Ike Mark - feny, tř. dorostu - VN1
 
 
MVP Nitracanis - Double CACIB Pedigree - 5. 12. a 6. 12. 09...
Drželi jste palečky a ono to tak nějak vyšlo... No vyšlo, nevyšlo. Nebyl on-line přenos, nebyly dva CACy, po kterých jsme toužili. Poznali jsme, že daleko víc, než poslední krůček je udělat ten první.
Sobota se odehrávala v příjemném, přátelsko-společenském duchu. Zopakovali jsme si "pinčí ležení", ale s jiným, teď již mezinárodním zastoupením. Mezinárodní byl i pan rozhodčí. Asi na výstavu přijel přímo z Polska neboť vypadal lehce rozespale. Dokonale jej zajisté rozehřálo skoro 70 kníračů všech barev, velikostí a tvarů. Byl tak rozprouděn, až ho to úplně unavilo a značnou část posuzování pinčíků prováděl ze stoličky.
Neskrytě musím vyjádřit obrovskou radost. Čím je Baxíček starší, tím se líp předvádí. Předvedl zatím ten nejlepší výstavní výkon, jaký jsme si mohli jen přát. V prvním kolečku si svorně s Kivanem trochu "poskákali" a v tom druhém již předvedli to, co se od nich čekalo. Méně však pan rozhodčí. Nějak se zamotal v udílení a neudílení titulů a postupů do dalších zápolení. Celo sobotu mezi trpaslíčky zvládla nejlépe Zabrina z kempu od jezera u Cách (bože já jsem němčinář!). Všechny výsledky jsou níž...
Neděle se vydařila lépe... Otesánek se lehce umoudřil a nezlobil, cestou na výstaviště ani nepípnul. Aha, vlastně nevíte, co se dělo. Cestou hned za Brnem mi zařval poprvé, že se mu nedostává oleje. To ale kecal, přotože jsem věděl, že je všechno O.K. Od Bratislavy pravidelně řval snad každé 3 vteřiny (plánoval jsem, kde ho už nechám, jak jsem byl vzteklý). Tak v tu neděli, zatímco Pavla z Baxíkem prováděli ranní močení (jen Baxi, má drahá navštívila raději keramiku), jsem zkusil zoufalý krok a dolil trochu čerstvého oleje a vyrazili jsme k Agrokomplexu.
Vesele jsme zamířili k pavilonu F, kde měl být náš šťastný "7" kruh. Ááááá, změna! Nebylo to F, ale M2... Rozbalili jsme ležení a vyběhli dělat vánoční nákupy pro psíky. Osazenstvo zůstalo podle rozpisu skoro stejné, jen chyběla Hvězdule. Nakonec nedorazil jen Kivan a polský rozhodčí. Ten z maďarska to měl blíž a pekelně se podobal našemu přísnému pedagogovi z Hydrologie. Zase nás čekalo skoro 70 bradáčů. Ta paralela mne dost děsila, ale Baxík byl "skoro v klidu". Jako kamarády na hraní si vybral: 3x německá doga, 1x erderteriér, 1x velký knírač, 1x kazašský pastevec, několik malých kníračů a Keník s Woodyšem. Kamarádi k pohledání ;)
Z pana rozhodčího jsme tak nějak měli hrozně příjemný pocit. S psíky se během posuzování "mazlil" a při tom všem zachoval přísnou tvář rozhodčího. Na rozdíl od soboty zmizely i lehké národnostní předsudky a fandění a opravdu vyhrávali jedinci, co si to skutečně zasloužili. Prezentaci pinčíků lehce chyběl náboj konkurence, ale ne napětí - Woody chtěl uspět, my také a věřím, že i všichni ostatní. Baxíkovi červený koberec prostě svědčí, zase vystřihl "performance" jako hotový šampion a ostřílený mazák. Chtělo by to ještě komentář soupeřů, možná jsem byl omámen bobkovými výpary z okolí. Všichni jsme byli nadšeni! První bobek se u našeho ležení ocitl neočekávaně, ale zato velmi viditelně. Ten smrad byl fakt vidět! Navíc se během 5 minut roznesl asi na 10 metrů výstavní haly. Ten druhej (to nebyl bobek, ale UHO) nás dokonce vyhnal ze sedátek a vedoucí vedlejšího kruhu razantně rozlítil (přál bych vám vidět distingovanou dámu pozdně středního věku jak hovoří slovníkem pubertálního výrostka).
Vraťme se ke kruhu 7... Celé klání vyhrála "Žijící kráska od jezera u Cách" - hele, tam pojedem, asi tam musí být krásně ;)
Eragonek dostal CAC (velká gratulace vrčoune) a Baxíček udělal první krůček na slovenského šampionka (vyhrál svou třídu - jak překvapivé) a v souboji o nejkrásnějšího psa zůstal druhý. Ale to nám vlastně vůbec nevadilo, protože Gummisek se nám všem líbil - jak by řekl Hořák: "Bomba pes!" ...jen ty hodně zakupírované uši :(
 
Výsledky sobota:
Německý pinč:
nepřijeli...
 
Trpasličí pinč:
Eragon Pískovec - psi, tř. střední - V
Baxi Pískovec - psi, tř. otevřená - V2
Kivan z Pyšelky - psi, tř. otevřená - V1 CAC, res. CACIB
Gummis ze Wzgorza Miasteczka - psi, tř. šampionů - V1 CAC, CACIB
Genevieve Rojber FCI - feny, tř. baby - VN
Zabrina vom Camp Achensee - feny, tř. otevřená - V1 CAC, CACIB, BOB

Až ke hvězdám Via Bohemica - feny, tř. šampionů - V2 res. CAC
Magia D'IQ - feny, tř. šampionů - V3
Une Belle Vie vom Camp Achensee - feny, tř. šampionů - V1 CAC, res. CACIB
 
Výsledky neděle:
Německý pinč:
...nepřijeli
 
Trpasličí pinč:
Eragon Pískovec - psi, tř. střední - V1 CAC
Baxi Pískovec - psi, tř. otevřená - V1 CAC, res. CACIB
Gummis ze Wzgorza Miasteczka - psi, tř. šampionů - V1 CAC, CACIB
Kivan z Pyšelky - psi, tř. šampionů - nepřijel...
Genevieve Rojber FCI - feny, tř. baby - VN
Une Belle Vie vom Camp Achensee - feny, tř. otevřená - V1 CAC, CACIB, BOB
Magia D'IQ - feny, tř. šampionů - V1 CAC, res. CACIB
Zabrina vom Camp Achensee - feny, tř. šampionů - V2 res. CAC
 
 
Mezinárodní výstava psů v Praze - 8. 11. 09...
Vávra vyrazil na Plzeň a skoroHršelovi ku Praze. Vyrazili jsme už v sobotu večer, ne že bychom šli pěšky, ale jeli jsme navštívit kamarádku z práce. Večer se vydařil, snídaně taky (pudink byl delikátní!) a výstaviště taky... Těšili jsme se na Bertíka, Jetíka a tak nějak na celou pinčí smečku a úplně nám bylo jedno, jak to "soutěžení" dopadne. Rozložili jsme ležení a čekali, co dál. Pinčí ležení se vydařilo. Sesedli jsme všichni do jednoho chumlu a zabrali tak hoooodně místa.
 
 
Čekání na přehlídku šelem se hrozně táhlo, před pinčíky všech rozměrů byla poměrně dlouhá řada chlupů na nožičkách, nahuláčků z Mexika. Po nudistech se vešlo 8 "střeďáků" a pak zase řada chlupů (to fakt nemělo konec... ). Naštěstí thajských ridgebacků bylo jen šest (jednomu se nechtělo přijet) a následovali největší srdcaři v ringu! Trpaslíci... To vše zabralo dost času na to, aby se ze západní Sibiře dokázali dostavit potomci kosmonautky Lajky (zase chlupatej pes...).
 
  
 
Ale zpět k pinčíkům. Bylo jich zase málo!!! Docela mne to překvapilo, vždyť den před tím tam proběhla klubovka (!!!). Střeďáci utekli tak rychle, že jsem to nestihl ani nějak zaregistrovat. Snad bych jen chtěl navrhnout Bertíkovým pánečkům... Nechcete ho přejmenovat na Al-BOBík? Nerad bych na některého zapomněl, ale hrozně se nám líbil Quester vom Blauen Wunder (V1, CAC, r. CACIB) a z holek Fantastická Melodie (V1, CAJC, Nej. mladý). Ale ono je fakt těžký říct, byli všichni krásní.
 
  
 
Po smetácích přišli na řadu konečně trpaslíci... Pan rozhodčí Hořák to vzal šupem. Nejpočetnější byla na peklo zrovna naše třída. Bleskovi to slušelo a Guinnessovi taky, ale Baxík... Nevěřili byste tomu, ale vypadal hrozně unaveně, tudíž klidně a tudíž zvládnutelně. Zkušený chovatel a znalec si řekne: "Bláhoví Hršeláci!" Jakmile se Baxíček dotkl modrého koberce propojily se obvody a projela jím skrytá energie. Za všechno to utrpení, co provedl snad jen citát pana Hořáka: "...tím, že skáče jako koza si to prohrál sám..." I přes kozí vložku jsme dostali krásný posudek a V2, r.CAC, r.CACIB.
 
 
 
Na konec můžeme říct, že dnešní výstavní den se podařil. Strávili jsme ho s příjemnými lidmi a jejich mazlíčky, dopadli bocela dobře ve výsledku a hlavně, nebyla zácpa na D1
Teď se podívejte na souhrnné výsledky a my jdeme za psem odpočívat...
 
 
Výsledky:
 
Německý pinč
Jet Set Black Bohemia - psi, mezitřída - V2 r.CAC
Alvin Čertovo kopýtko - psi, mezitřída - V1 CAC
Albert od Čtyř bříz - psi, třída otevřená - V1 CAC, CACIB, BOB
Quester vom Blauen Wunder - psi, třída šampionů - V1 CAC, r.CACIB
Louisse Black Bohemia - feny, třída mladých - V2
Fantastic Melody vom Awarenring - feny, třída mladých - V1 CAJC, Nej. mladý
Genie Sanny DD King Black - feny, mezitřída - V2 r.CAC, r.CACIB
Aura Čertovo kopýtko - feny, mezitřída - V1 CAC, CACIB
Bonette od Čtyř bříz - feny, mezitřída - V3
 
Trpasličí pinč
Meitar Bat-Chen - psi, mezitřída - nehodnocen
Baxi Pískovec - psi, třída otevřená - V2 r.CAC, r.CACIB
Blesk Via Bohemica - psi, třída otevřená - VD3
Warscot's Guinness In Red - psi, třída otevřená - V1 CAC, CACIB, BOB
Baraka z Iru - feny, třída mladých - V1 CAJC Nej. mladý
Bonnia Mero Star - feny, třída otevřená - V1 CAC, r.CACIB
Kora Mali Zmaj - feny, třída otevřená - V2 r.CAC
Eternity Bohém Peter Sen - feny, třída šampionů - V1 CAC, CACIB
 
 
Národní výstava psů Intercanis Brno - 18. 10. 09...
 
...Kris to na výstavě říkala: "Zase napíšete, že jste vstávali a že se vám nechtělo." Tak nějak to opět bylo. Něchtělo se, ale zase, když to máte pod kopcem...
 
 
                                            Únava již na začátek?                                 Monty průzkumník
 
Byli jsme docela zvědaví a uvolnění. Vzhledem k hárajícím fenám v okolí Baxík děsně zhubl a vypadá ještě víc, jako že mu nedáme najíst. Z domu jsme odjížděli s vidinou brzkého návratu. Ale na druhou stranu, opět se měla setkat část "pískovcové" rodiny, "rozárkovci" a "čtyřbřízáci", tak jsme se těšili. Organizátoři si naštěstí uvědomili, že v tomhle počasí není šťastné vystavovat na volné ploše před pavilonem "D" a přesunuli nás na galerii.
 
  
 
Postupně jsme se sešli Baruška, Monty, Kosťa, Bouřlivák, Bojovnice, Hvězda, Dasha, Hillary a my. Taže 2 černí a 7 červených. Pan rozhodčí Vondrouš to vzal hopem, brazilská fila, černý teriér, německý pinč a rotvajler... Deset minut před dvanáctou přišli na řadu trpaslíci. Vše šlo tak rychle, že to zaskočilo Mílu s Kosťou, kteří odběhli venčit. Pan rozhodčí měl velice dobrou náladu a na opozdilce počkal a Mílu šokoval vítězstvím. Dobré naladění jsme poznali i na vlastní srst, protože Baxíkovi přisoudil V1 CAC. Z toho jsme byli velice příjemně překvapeni (asi Baxík není tak hubený :D ). O našeho prvního Národního vítěze jsme se utkali s Bouřlivákem a právě s Kosťou, který je fakt v dobré kondici. Tu nás čekalo druhá část překvapení. Děvčata s psíky oběhla výstavní kruh ve tvaru obdélníku a po chvíli rozhodování pan rozhodčí rozhodl o našem prvním Národním vítězi.
 
             "Kdo neskáče není BOB!"             "...jsem dobrá? Dneska to šlo!"                         čekání...
 
Vím, že se zase opakuji, ale můj krevní tlak rapidně vzrostl a Pavle vychladly ruce na mrtvolnou teplotu. V kruhu se sešli Bojovnice, Barborka a Baxík. Rozhodovalo se o udělení titulu nejlepšího představitele plemene. Osobně jsem si říkal, že o titulu se rozhodne mezi fenkami. Když šel pan rozhodčí k Pavle, tak jsem si říkal, že i třetí místo je pěkné :D Opak byl pravdou, dostali BOBa a vidina brzkého návratu domů byla ta tam! Žádný domů, pěkně až do konce počkáte! Počkali a při hodnocení nejkrásnějšího psa FCI II jsme byli opět bezkonkurenčně nejmenší :D ...ale byl to pěkný den a teď slavit narozeniny ;)
 
                          "Co mi za toho BOBa dají? Masíčko?"                 BOBová radost
 
Výsledky:
 
Německý pinč
JET SET BLACK BOHEMIA - psi, tř. mladých - V1 CAJC, Nej. mladý, BOB
AVRIL OD ČTYŘ BŘÍZ - feny, mezitřída - V1 CAC, NV
BONETTE OD ČTYŘ BŘÍZ - V2
 
Trpasličí pinč
BOUŘLIVÁK VIA BOHEMICA - psi ČP, mezitřída - V1 CAC
BOJOVNICE VIA BOHEMICA - feny, mezitřída - V1 CAC, NV
CONSTANTIN PÍSKOVEC - psi, mezitřída - V1 CAC
MONROE MALI ZMAJ - psi, mezitřída - V2
BAXI PÍSKOVEC - psi, tř. vítězů - V1 CAC, NV, BOB
BORBORA OD ČTYŘ BŘÍZ - feny, tř. mladých - V1 CAJC, Nej mladý
DASCHA OD ŽELIVSKÉ HRÁZE - feny, mezitřída - V2
HILLARY NĚŽNÁ FANTAZIE - feny, mezitřída - V1 CAC
AŽ KE HVĚZDÁM VIA BOHEMICA - feny, tř. vítězů - V1 CAC
 
dneska už na to focení kašlu, jdu si hrát...
 
Klubová výstava Brno - 12. 9. 09...
 
Tak na začátek bych podotkl, že přípravy na výstavu byly poznamenány absencí našeho hlavního a nejlepšího handlera... No, Pája si odjela na dovolenou k moři a nás kluky nechala doma :D ...hrozná rebélie...
 
Nevadilo, zhostili jsme se úkolu s chlapskou hrdostí (prosím, tohle si pamatujte celé dnešní čtení). Ráno jsme vstávali s želvou v puse, úsměvem na tváři a deštěm za oknem. Ačkoliv výstava byla v Brně, Baxíček vstával již krátce před půl šestou a chtěl si hrát... Bez mučení se přiznám, chtěl jsem ho zabít, ale co naplat, zahájili jsme přípravy. Navzdory předchozím zkouškám nám šel postoj i chůze... Ale zato pánečkovi nešla orientace v mapě. Zkrátka: "Práce s mapou: 5!" I když "brňáci" tak jsme lehce zabloudili při setkání "pískovců" a "rozárek". Nakonec se povedlo a úspěšně jsme dorazili na místo výstavy.
 
  Baxíčku! Neudělej mi prosí ostudu!;           JÁ jsem tady vedoucí!;                       ...beru všechno!            
 
Pro dněšní výstavu jsme se řídili podle FCI a to, abecední pořadí... Takže "trpaslíci" šli opět na závěr. No, jako jsme zvyklí :D
 
Nebudu dlouho zdržovat...
štěnisko: Fábio
mlaďoch: Woodynek (Eragonek)
mezitřída: Cosťa (další jména doplní Míla na svých stránkách)
otevřená: Monty
vítězové: Baxíček
veteráni: Nerýsek
 
 
Jednoznačná vítězství! :D
...jsem hrozně ukecaný :) ale ta chlapská hrdost, mi brání se krotit. Do závěrečných kol postoupili Woody (Eragon), Baxi, máma Quatruška za holky a děda Nero ve veteránech. Woodynek se svou krásně sytou barvou (dr. Brožová v Ml. Boleslavi) nás všechny nechal za sebou a zaslouženě získal BOB. Pan doktor Mojžíš se k pejskům choval strašně krásně, Baxíček dostal nádherný posudek. S chlapskou hrdostí a ješitností musím říct, že máme fakt krásnýho chlapáka!
 
                                        Caesarek "fazolka";                         "únavný den"
 
Po výstavním "frmolu" zavládla na cvičisti lehká rebelie, a to i během bonitací. Katka Rejnková se rozčilovala, "...jak mám toho psa změřit, když tu běhá deset dalších". Jedním z těch deseti byl i Baxík :D za což se omlouvám ;)
 
Tohle pobíhání se v zápětí stalo osudné našemu vlkodavovi. Páneček udělal osudovou chybu, kdy nechal svého miláčka bez dozoru. Baxík využil nestřeženého okamžiku a vydal se vstříc voňavým dobrodružstvím a pekelně se mu to vymstilo. Z hovoru nás všechny vytrhl hysterický nářek a bojovný křik. Výše zmíněná chlapská hrdost mi nedovolí popsat, co se dělo, protože bych řval jako dítě, které mu sebrali hračku. Baxík vlezl tam, kde neměl co dělat a odešel s krvavým šrámem na oušku.
 
S ovázanou hlavou a pochroumanou chlapskou hrdostí jsme dorazili na Veterinární a Farmaceutickou univerzitu... Původní verze "jen tak" se proměnila v 7 stehů na pravém oušku. Velmi velké díky panu doktoru Michalovi Crhovi, který nás "opravil".
...a teď mne omluvte, jdu si dát panáka, protože se mi klepe celý tělo a má chlapská hrdost má trhlinu...
 
"spící pinč" :(
 
Na závěr musím znovu říct: nebyla to chyba nikoho jiného než jen MOJE a všem, co nám pomohli moc děkuji!
 
 
Mezinárodní výstava psů - Interdog Mladá Boleslav 30. 8. 2009...
 
 
Již v sobotu ráno jsme vyrazili směr středočeský kraj. Ne, vlakem jsme nejeli... :D Opět jsme využili příležitosti setkat se s přáteli, zpříjemnit si konec prázdnin a dovolené, popít trochu moravského vínka a neudělali jsme chybu... ;) Chudák Jackie si naši návštěvu vůbec neužila, měla falešnou březost a tak byla krapet nevrlá. Vysočina nás nepřekvapila, opět pršelo, ale u Vlašimi najednou azůro! Krása a příjemné vyhlídky na nedělní výstavní den.
 
 
Po nepovedené noci (doporučuji si na noc dát topinku s česnekem, zaručeně se to žaludku bude líbit!!!) jsme vyrazili na Krásnou louku. Už jsme trefili bez GPS, za dodávkou Purina se to jelo. Původně jsme chtěli zaparkovat na jednom parkovišti, ale to nevyšlo, bylo jen pro Rozhočí a VIP... Nevím, proč nás tam nechtěli :D
 
  "Ještě chvíli mi to tu drž a je to moje!"       "Pánečku, škrabej pořádně!"                              "Co to máš?"
 
 
Oproti národní výstavě jsme byli nalisováni do haly k metrosexuálním pudlům, neurotickým papillonům načesaným španělům a kdo ví, co tam ještě všechno bylo. Jediné co chybělo, byl olej a konzervička by se dala zavíčkovat. V kruhu číslo 8 se měli předvádět opičí pinčové, tibetští španělové (španělé v tibetě, to je divný...), trpasličí pinčíci a němečtí pinčové. Opičí pinčík vůbec nedorazil, škoda, chtěli jsme si ho vyfotit. Následovala armáda chlupatých španělů z Tibetu.
 
                "Nechte mne spááát..."                             mimino u mámy                         "Holky, to musíte udělat tak..."
 
Trpaslíčky zahájila Janka s Woodynkem a povedlo se jim získat potřebný CAJC na junioršampiona. Těm dvěma to fakt šlo, gratulujeme! Následovalo bleskové proběhnutí Montyho s Katkou Rejnkovou a V1 CAC. Na začátku jsem zapomněl uvést, že Baxík byl zase jako struna; nervózní, roztěkaný, nepostál, poskakoval, no jasný adept na VD. Takže do kruhu ve tvaru čtverce vběhla česká posádka ve složení Pavla a Baxi, následována holandsko-německou, značně nervózní dvojicí. Baxík se mírně uklidnil, s drobným odporem prodělal zubní a intimní prohlídku, postál a vysloužil si od pana rozhodčího Němce krásný posudek. Bohužel posudek není vše a naše výška nám přivodila V2, r. CAC. Třída šampionů byla k prasknutí, přijel Arik, Forrex a Eppy. Mezi psíky se rozhodlo poměrně rychle, CACIBa dostal Forrex, náhradního Arik.
 
      "Okamžitě mne vezmi do náruče!"             soupeři v otevřené třídě                                   Forrex a Arik
 
 
Musime se omluvit fenečkám a "střeďákům", že jsme nepočkali, jak dopadnou. Měli jsme před sebou docela dlouhou cestu a měli obavy z koncoprázdninové zácpy v Praze a na dálnici. Navíc nás trochu mrzel výsledek a chtěli jsme se ještě rozloučit s našimi kamarády. Ale za rok určitě vydržíme ;)
 
 
Fotek moc není, přes intenzivní přípravu jsem si zapomněl nabít baterky, tak po chvíli focení umřely... To byl zase jednou vydařený den. Jednu sem ještě připojíme, jen co přijde mailíkem ;) ...bude to překvapení, a to i pro nás...
naše modelka
 
 
Krajská výstava psů Eliot - Brno Žebětín 25. 7. 2009...
 
 ...pohled na výstavní areál... co takhle tu udělat klubovku ;)
 
 
Poprvé jsme jeli na krajskou výstavu... No, jeli... Pavla s Baxíkem a kamarádkou sešli z kopce lesem. Já jsem jel otesánkem. Ale ne kvůli tomu, že jsem línej (a to jako jsem ;)), ale protože Míla a Cosťa měli drobné zpoždění. Vivat DPMB! Trochu jsme měli obavu, jak to bude s terénem, celou noc nám tu totiž docela dost pršelo.
V rámci tradic šli pinčové zase poslední. Pan rozhodčí Řehánek byl k psům děsně příjemný a vyzařoval z něj klid. Navíc mu posuzování šlo docela od ruky a tak jsme přišli na řadu již kolem půl dvanácté. První šel Cosťa s Mílou a podařilo se jim získat jejich prvního vítěze třídy. Bylo na nich vidět, jak mají radost! Potom přišel na řadu Baxík. Nechci se opakovat, ale mazlíkovi svědčí výstavy v přírodním prostředí. Ukázal zuby, pytlík a úžasně postál. V bratrovražedném souboji získal Krajského vítěze :D a postup do dalších soutěží.
 
Andreas; Baxík "vášnivý milovník"; Americký bezsrstý teriér
 
Tušili jsme, že tady je naše totální konečná. O nejlešího psa se utkali všichni KrV ze všech FCI skupin. Bylo jich neskutečné množství... Nebudu dlouho napínat, Baxík byl vybrán do užšího výběru deseti psů!
 
  
Cosťa, Míla a pan Řehánek; Baxi, Cosťa a Andreas; Baxi mezi 10 nejhezčími KrV
 
Ještě chceme pogratulovat Andreasovi Od čtyř bříz a Cosťovi, super den a těšíme se na další setkání!
dekorovaný Baxíček... slušivé, že? ;)
 
 
Národní výstava Mladá Boleslav - Interdog Bohemia 18. - 19. 7. 2009...
 
Výstavu jsme zahájili netradičně, už sobotním výjezdem na návštěvu za naší kamarádkou Katkou, jejím manželem Markem a rok a kousek pokladem Radunkou (
více zde). Po příjezdu do Mladé Boleslavi jsme zjistili dvě věci. Marek doma nebude celý víkend a na území celého Středočeského kraje intenzivně prší (kdo to poručil???). Celkově nám to moc nevadilo, po obědě a odpočinku jsme s kočárem a dvěma psama vyrazili na prohlídku terénu. Podotýkám, že stále intenzivně pršelo...
 
Byli jsme cestou poučeni, že se vůbec nejedná o výstaviště, ale o tzv. Schöne Wiese - Krásnou louku. Bohužel po dvoudenním dešti spíše připomínala polnost po podzimní hloubkové orbě. Všichni psové připomínali blátivé kuličky. Tak jsem si říkal, že pokud tak bude i zítra, tak náš pes v těch zákopech nebude vidět. Ale opět se potvrdilo pořekadlo o sundaných kalhotách, zahozené flintě a chválení denní doby...
Ráno v 5:04 (nevím, proč jsme jeli už včera...) nás probudili psové a Radunka. Koukl jsem z okna a... ...pršelo. Sakraaaa!!! Cestou na "Nádhernou bažinku" přestalo pršet. Zaparkovali jsme, zaregistrovali, rozbili ležení a čekali. Kvůli "obtížným podmínkám při příjezdu se pozuzování posunulo o půl hodiny. Ze začátku byla trochu zima, ale vůbec nám to nevadilo, protože postupem času se místy objevilo i modro na obloze.
 
 
vlevo bláto, vpravo bláto... tam já nešlápnu...
 
Poprvé za dobu našeho vystavování jsme se setkali s tím, že pinčíci šli první. Celou parádu zahájil černý Blesk. Nějak prolítl děsně rychle, že jsme ani nezaregistrovali, jak dopadl. Potom se do kruhu vřítil další živel... Janka s Woodyšem... Hele, to byste měli vidět, jsou lepší výstavu od výstavy a těm dvěma to děsně sluší. Odnesli si CAJC a byli šťastní!
 
co to má Janička v ručičce? :P
 
Tak přišla řada na nás s Arikem. Baxík byl tak nějak dobře naladěn, že házel laškovné pohledy do publika a kdyby to uměl, určitě by rozdával polibky. Byl tak v ráži, že se mu nechtělo ukázat zuby. Trochu přeháním, ukázal je, ale kroutil se jako žížala. Paní doktorce Brožové se oba šampioni líbili a docela dost dlouho ji trvalo, než se rozhodla. Ten náš rtuťovec postál úplně prvotřídně, ale na Arika neměl. Kamarádka (není tak extrémní pejskařka) o něm řekla, že je to "sádrovej pes" a že se nechá "stavět jako stan". Arikovi je skoro pět, je hotovej pes a ten náš mazlík je zase málo kompaktní. Podotýkám, že za posledních 14 dní ho Pavla cpe jako tlačenku a Baxík je... ehm... kompaktnější než před zahájením výkrmné fáze.
 
     
                              dáte něco dobrého, když vám postojím?                         Baxík a Arik                                                  
 
 
Protože už během předvádění přestávali pejskové Radunku zajímat, šli jsme koupit krmení pro Jackie, krmení pro Kubíčka a hurá pryč (původní plán).
Paní Ďuricová přivedla ke kruhu dva prcky a Pavla změkla... Dani, je to na dobré cestě ;) Chvíli jsme ty dva prcky dlachnili, a pak že teda fakt pojedeme.
 
prckové z Iru
 
 
Při odjezdu se ukázalo, jak je dobře že máme auto a ne nějaké břichoplazné sáňky. Při otáčení v oraništi jsme zahlídli pána, co měl dvě montra z Baskervillu a se svou "Octávií" se pěkně zahrabal... Pavla dostala tu čest, jednu tu obludu podržet. Pána jsme s Otesánkem vytáhli, koníčka vrátili a jeli k domovu... Jo a Otesánek je krásně od bláta...
 
 
Teď je odpoledne, jsme doma a ti dva chrápou... :D
 
...jo a prý má Iza fóbii z auta... to byste měli vidět, jak se mi tam hrnula :D
 
MVP INTERCANIS BRNO 28. 6. 2009...
 
Po měsíční pauze jsme se opět vrhli do víru výstavnictví, a to přímo na domácí půdě, kde se nám zrovna dvakrát nedaří. Ráno nás přivítalo dost odpornou kontalací - pro změnu pršelo a já vstal zadnicí napřed (to vždycky říkala babička, když jsem byl už od rána protivnej).
Na výstavišti jsme provedli stejný rituál jako všude. Baxík vyjádřil, co si o tom myslí (celou cestu v autě prděl) a občůral celou bránu, každej sloup, pařez... U kruhu jsme byli zase první (proč se nedávají nějaké ceny za to, že jsme první u kruhu? :D) a zabrali si místečko s krásným výhledem. V rychlém sledu se u nás usídlili Kadaar z Rozárky a bratranec Cosťa. Oba vlkodavové z Pískovce si samozřejmě dokazovali, kdo z nich je větší a váženější. Ale ve chvíli, když si vedle nás rozbila stan Frenie jejich zápolení se vrhlo jiným směrem. Oběma se začala třást brada a feromony vládly světu. Prostě fenky...
V kruhu zatím probíhala kvanta kníračů všech barev, velikostí, zástřihů, pohlaví...
...tak kterej...
 
Paní rozhodčí Vodrážková to brala šupem, i když měřila výšku. Tohle nás docela děsilo, protože Baxík moc tohle nerad... Naše sklenička plná rtuti chvíli neposeděla a na Pavle i na mě bylo nejspíš dost vidět, že nám to dneska né moc sedlo. Nějak jsem si říkal, ať nám klidně dá VD a my půjdeme rychle domů. Nakonec jsme se dočkali (ne toho VD, ale konce abecedy) a pinčíci šli na "stage". Zahájil to mladej Bouřlivák - tuším, že dostal CAJC a pokračovalo to mezitřídními Kadaarem a Costějem. Míla je bůh, protože naučila Cosťu otvírat hubičku úplně samotnýho, to je super! Normálně se mu můžete hrabat v hubě a on ani neprotestuje! Hotový dentistův sen! Jak už jsme zmínil, Baxi byl na vraždu. Poskakoval, nepostál, byl jako na trní... Pohled do hubičky, postoj pod měřákem a pobíhání po kruhu. Byl tak rozjančenej, že ho musela Pavla dvakrát zastavit, aby se vůbec vzpamatoval. Normálně jsem si říkal, že nás musí každou chvíli vyhodit. Paní Vodrážková měla andělskou trpělivost a utrpěli jsme V1 CAC. CACIBa dostal Arik (šampion z Polska) a res. CACIBa Kadaar. My měli tentokrát smůlu kvůli chybějící M3. Arik prý dostal i BOB.
 
      "potřebuju vidět, co se kde děje, ne?"              "Zkus mne olíznout!";                   "Poslouchej, mám tajemství..."        
 
Víc se mi už o téhle výstavě nechce psát, protože i když je to naše hnojiště, nějak tomu Brnu nemůžu přijít na chuť...
 
Bouřlivák ve tmě; Cosťa ve tmě; zajímalo by mne, co se Pavle honilo hlavou...
 
Omlouvám se za mizernou kvalitu fotek, ale líp jsem to nezvládl...
 
 
MVP Nord Bohemia Canis Litoměřice 24. 5. 2009...
 
"Odpočatí" po včerejším výletě jsme sedli ráno do Otesánka a... Ta mrcha se rozhodl, že bude zlobit. Rozsvítilo se, že se mám podívat na "budíky", že tam je cosik špatně. No a bylo... Prý málo oleje. Tak jsem ještě dělal ranní rozcvičku, kdy jsem koukal, kde je co špatně a ono nikde nic, prostě si ze mne dělal dobrý den. Nakonec jsme dojeli až na výstaviště a rozbili ležení.
Jako jediné 4 kruhy z celého výstaviště jsme byli na asfaltu, ale to ještě nevypadalo, že budeme odsouzeni ke grilování. Za normálních okolností tyhle úkony miluju... Klobásky, steačíky, masíčko... Ale pes??? A co potom já :D
Ale k výstavě. K našemu ležení se připojila Baraka se svou paničkou. Bylo to fajn, při povídání nám čekání docela utíkalo a nepřipadalo nám, že je před námi zase nějakých 50 psů... Sem tam se za námi stavili Šífů a Atrej (ten se mimochodem od klubovky pěkně vylepšil, už se moc nebál). Baxíka ale nejvíc zajímal sousedovic "drobeček" Drobek (Leonberger) a Aura (Německá pinčice).
 
Baxíček a Drobek
 
Pan Hořák opět bavil obecenstvo, ať už vysvětlením původu vzniku plemene Leonbergerů, tak vzniku barvy "Izabela"...
Mno... Po spoustě psů a fenek přišla na řadu Aura... Holka nešťastná neměla moc svůj den. Kolem kruhu poskakovala tlupa lidí dělající různé pošklebky, zvuky, kotrmelce, ale ona prostě řekla: "Dělejte si co chcete, ale do afektu mne nedostanete!".
 
Aura
 
Další dávku pinčů předvedli 3 kusy opičích pinčů. Byli tři, to je vše, co o nich můžu napsat, neumím si pomoct, ale cestu jsem si k nim ještě nenašel.
Tradiční zahájení výstavního běhu trpasličích pinčů připadlo na Baxíka (nikdo mladší prostě nepřijel). Pan rozhodčí se podíval, zeptal se, jak jsme na tom se zubama (ta M3 nám fakt chybí), a pak nechal Pavlu asi 5 minut běhat po kruhu. Jedinou škodou bylo, že soupeřem nám bylo jen sluníčko, dusno a rozpálený asfalt. Ale i tak jsme rádi za V1 CAC.
 
"Stojím dobře, páničku?"                                          ...a běžíme...          
 
Nominovalo nás to do dalších bojů. Jak jsme říkal, Atrej se už tak moc nebál, ale dostal doporučení, že má chodit do hospody :D
O CACIB jsme se zcela logicky utkali s Atrejem a šampionem z Polska Arikem. Jak řekl pan rozhodčí: "...je to tak, ten pes je bomba..." My dostali res. CACIB. Pěkný, nečekali jsme to a bylo to potěšující. Prohrát s šampionem? ;) Arik nakonec dostal i BOBa.
 
"...tak kterýmu já to dám???"
 
Ve fenečkách měla být větší konkurence, ale nedorazily dvě fenečky z Prahy a jedna Polská. Je to škoda, myslím si, že čím víc budou drobečkové vidět...Nakonec Brana "vypotila" V1 CAJC (nemyslím, že by jí to nešlo, ale bylo fakt hnusný vedro) a Šífu V1 CAC, CACIB...
 
"...paničko, mě to tu nebaví!"
 
Na cestě domů se Otesánek uklidnil a dovezl nás úplně v pořádku...
 
Tak co, jak vypadám?
 
 
KV Uhříněves - K.C. Rychety - 9.5.2009...
 
Ještě v Budějicích jsme jeli na dovolenou do Beskyd, ale vzhledem k nenadálým událostem jsme operativně změnili plán. Hlavně jsme potřebovali Daně vrátit obal na foťák a někdo musel přeci odvézt Cosťu a Cassitku na tu klubovku. Cesta se třema pinčema uběhla naprosto v klídku a pohodě, Mišule (Cassitka) celou cestu prospala (zlatej pinč), Cosťa se taky snažil spát, ale to se prostě nedalo, protože náš pokladek vypouštěl vzorky otravných a bojových chemických látek. Ano, náš miláček opět bavil celo posádku vozidla. I když já se bavil taky, připadalo mi, jako kdybych byl v čekárně u pediatra. "Jaký má to naše miminko kakání, jak čůrá, kde se poblinkalo, co rozkousalo..."
 
 
Navigační plánek na stránkách klubu byl dokonalý: Exit 6, dva kruháče a u kříže doleva... Za tím dřevěným křížem byla cedule jako kráva veliká, ale my se ještě chtěli podívat do obce a hledali jiný přístupový bod. Jednoduše jsme zase zabloudili. Na parkovišti nám drželi místo naši kamarádi z Chebu s Bertíkem. Nic se nestalo, všechno jsme zvládli včas, rozblili ležení v teritoriu Pískovců a čekali.
 
 
Výstavu zahájili Opičí pinčové. Viděl jsem tohodle psíka snad poprvé v životě, ale na můj vkus je moc chlupatej. Trpasličkopinčí armádu přivedl malej Caesarek - myslím, že si udělal výstavní premiéru a šlo mu to nádherně. Je vidět, že náš děda na něj má dobrej vliv ;)
 
Caesarek
 
Následovala přehlídka Pískovcových odchovů - "E", "C", potom Monty a otevřená třída... Tam jsme byli i my...
 
Elegán Nero; Elegán a Eragonek; Cosťa
 
Cairo Pískovec; Pan Hořák "čaruje"; ...a posuzuje
 
Jako první se předváděl Kaurův brácha Bugssy (mají stejný rodiče, ale jsou jinak staří - abych nebyl úplně za debila). Šlo mu to dobře, taky je pěknej, ale...
 
 
 
Druhý se předváděl Atrej, nějak se mu nelíbilo to množství lidí a pinčů kolem, nebo neměl svůj den. Nevadí, příště to bude třebas lepší.
Baxíček si nechal sáhnout od pana Hořáka do tlamičky sám a pozor, na stole (!!!). Dokonce i stál jako pravítko...
 
 
Harry se rozhodl, že ty zuby neukáže a že bude bojovat. Sice nikoho nepokousal, ale dál už nešel.
 
 
 
Tak se rozhodovalo mezi Baxim a Bugssym... pan rozhodčí si na "baskeťáka" vymyslel záludný manévr, a to, že si měl kleknout. No představte si dvoumetrovýho chlapa, jak se skládá jako metr... Nebudu to protahovat, za lepší předvedení dostal náš trpaslík s egem vlkodava V1 CAC.
S Montym a Nerem jsme (teda Pavla) běhali po trávě o Klubového vítěze. Pan Hořák provedl svůj výpad á-la D´Artagnan s výkřikem STOP! KLUBOVÝ VÍTĚZ! a svým prstem mířil na Pavlu. O mne se v tu chvíli pokusil první záchvat úpalu a slabosti kolenové...
 
 
 
Dál přišly na řadu fenečky. Bylo jich asi 16 a jedna hezčí než druhá. Z toho množství se zmíním o Daisince. Je hrozně moc krásná (zase Pískoveček).
Kdyby mne někdo lehtal, tak si za živa nevzpomenu, kdo s náma byl o BOBa, ale myslím, že nejlepší mladý, nejlepší fena a nejlepší veterán... ale fakt nevím. Výsledek byl takový, že se mi zase podlomila kolena, zatočila hlava a zamlžilo před očima (nejspíš hladem). Dokonce jsme dostali i putovní pohár Memoriálu dr. Rotreklové.
 
Baxík s úlovkem
 
Eragonek - reklamní modelka; Pinčí divočení; Jana a tři šmouhy (Ken, Eragonek, Baxi)
 
 
Jen ve zkratce se zmíním o německých pinčích, kterých tam taky bylo požehnaně (kdo by to na klubovce čekal, že?) a celé to vyhrál náš kamarád Albert od čtyř bříz.
 
Bertík (BOBík) s paničkou a panem Hořákem
 
"Céčkoví" Pískovečci měli dnes svůj bonitační den a prošli všichni, gratulujeme!
 
 
 
Cesta zpět uběhla vcelku v poklidu, jen naši pánové se celou dobu střídali ve vypouštění vzduchů. Byli tak unavení... Náš Baxi předvedl, co se doma naučil a nahlas chrápal jako dřevorubec :D
 
 
V závěru děkuju všem organizátorům, protože celá akce se velice povedla, zařídili nádherný počasí, po kterým všichni vypadáme jako grilovaný kuřátka a to prostředí, je prostě úžasný!!!
 
Pinčí smečka z Pískovce
 
 
MVP České Budějovice - 26.4.2009...
 
Měsíc jsme se doma přemlouvali, že máme jet do "budějic" na výstavu. Po serii "neúspěchů" jsme si řekli, že když už nic, tak pojedeme na výlet. Tam jsme taky ještě nebyli a navíc je to Baxíkův rodný kraj. Z Brna je to sice kláda cesty, ale nebudete mi věřit, za 90 kilometrů po dálnici jsme potkali 12 aut :D ...co byste taky chtěli, v neděli v půl pátý ráno...
 
 
Výstaviště na nás nachystalo zajímavé překvapení a zároveň premiéru. Když jsme se dozvěděli, že se vystavuje venku, tak jsme čekali na Dany z Pískovce, že půjdeme na kafe a pojedeme domů... Baxíček totiž pochopil, že feny NEJSOU na hraní a venku je tolik vůní... Z poraženecké nálady nás vytáhlo samotné prostředí. Je to tam moc příjemné. Mno, konec kecání, začínalo se vystavovat.
Pan Hořák komentoval, hodnotil, předváděl, vyhazoval, mlaskal, pískal... Ve chvíli, kdy pronesl: "Chyťte mu tu hubu, ať tam taky něco vidím" a zanořil celé předloktí do tlamy něčemu obrovskému, jsem už plakal smíchem... No a protože je pinč trpasličí, tak je jako poslední... Před námi šlo na řadu asi 50 psů. Na štěstí to utíkalo dost rychle a nebyl čas se nudit. Dědeček Nero tam měl nového přírůstka Caesarka, byli tam Sirča s Anneliskou, Kaur, Eragonek a Monty. Jak na to tak koukám, tak to byla rodinná výstava :D
 
  
Nero a Caesarek... už chybí jen babička Livia :D
 
Posuzování pinčů začala Janka s Eragonkem v dorostu. Kamošek ukázal, že když si jednou pinč vezme do hlavy, že zuby neukáže, tak je prostě neukáže. Ale pan rozhodčí má v sobě taky nejspíš kus pinče. Rozhodl se, že ty zuby uvidí a tak je taky viděl... Na Eragonkovi bylo vidět, jak je vzteklej, že ho nějakej kníratej chlap takhle ponížil ;) Kdyby se jen dostal malinko blíž, už by mu kousal oblek u kotníku.
 
Eragonek, Monťák, Kaur, Baxík a Sirča (s doprovody ;) )
 
Monty zase ukázal, jakej je to mazlivec... je mu úplně jedno, u koho je, ale hlavně že ten dotyčný ho má v náručí a hladí ho. Šikula získal CAJC. No a potom už šel do kruhu náš "pružinka". Moc z toho nemám, pokaždé totiž omdlívám a umírám někde kolem kruhu... Jen vím, že jsme potřebovali toho jednoho CACe. Vnímal jsem to, že náš termoforek (vzdali jsme snahy zamezit přístup do postele) pomalu na pana Hořáka otevřel pusu sám, na pytlíka si taky nechal dobrovolně sáhnout a při běhání se nesl (jak říkávala babička) jako hovno na lopatě. Nepoznával jsem ho. Podezřívám Pavlu, že mu slíbila nějakou fenečku ;)
 
"Ať na mne ten chlap nešahá, nekouká a ať jde pryč!"
 
A pak to začalo: "Sedumnáctiměsíční mladý pes, nůžkový skus, výborná hlava a oko, klopené ucho, vynikající osvalení, skvělý pohyb, správné nesení ocasu, hrudník ještě ne pod lokty..."
mi tak trochu začínalo cukat pod zádama, že jedeme domů a bez kafe... Najednou V1 CAC a prý že nádherný pes. Tak konečně se nám to podařilo! Po asi šesti výstavách, kde jsme byli poraženi najednou CAC a ještě pochvala. Byli jsme šťastní.
 
                                  "Kašlu na pískátko, chci fenu"!             ...po kom má Baxi v krvi usínání ve stoje? Kaur!                                    
Jenže, ono ještě další následnovalo. Kaur a Nero taky byli sami v  třídách (to se nám to potom vítězí ;) ), tak jsme se potkali o CACIBa. Prd vím, co to pořádně znamená, ale z Nera mám respekt. Na to, kolik mu je let, je stále ve formě. Je to krasavec a hlavně náš dědeček. No a tak se konal třígenerační souboj, po kterém jsem začal málem plakat. Náš prcek porazil tátu a dědu a hlavně, on se potvora zase předváděl! (to budou ty feny)
Mno, Dana mi říkala, že prej půjdeme o BOBa, já na to, že žádnýho Boba nechci, že máme Baxíčka. Už ani nevím, jak to všechno šlo dál, ale najednou mi Pája visela na krku, že to máme.
 
 
Závěrečná přehlídka už byla jen taková zdvořilostní, pidipsi se mezi Tosou, Dogou, Mastifem a kdo ví ještě čím v FCI II. úplně ztratí a div, že nás nezašlápli.
 
Potom bylo loučení a odjezd domů. Sice hrozně unavení, ale šťastní, že zase konečně se něco podařilo. Jediná škoda, že nedorazili všichni pinčíci, bylo by nás víc vidět a slyšet, protože tihle mazlíčkové si to rozhodně zaslouží! Pinčové jsou nádherní neurotici s obrovským srdcem a náturou bojovníka...
 
 
Na ceste domů provozoval náš junior-šampion dvě fáze:
 
 
 
Šťastně a šťastní jsme dorazili domů a ještě teď tomu pomalu nemůžu věřit. Děkujeme všem soupeřům za krasný den!
 
CVP Nitra - 29.3.2009...
 
Po drobné odmlce jsme se zase vydali na výlet do Nitry. Abychom si užili výlet za kamarádem, vyrazili jsme už v sobotu dopoledne. Pája se dočkala a na odpočívadle jsem ji přenechal řízení - necítil jsem se vůbec komfortně, ale dobře mi tak! Slavili jsme Pájino Mgr. P.D. Ph.D..
 
Takže zpět do Nitry...
 
Ráno jsem překonal šok z časového posunu (přes noc se Slovensko posunulo do jiného časového pásma - ta jejich vláda je všemocná!) a vyrazili jsme na Agrokomplex. Všude prázdno... Rozložili jsme ležení a začali čekat a spekulovat, jaké jsou naše šance. V katalogu jsem přišel na to, že opět budeme s Bouřlivákem v kruhu. Ještě nás to naladilo bojovněji, chtěli jsme přerušit smolné období. Bylo tam kolem nás spousta francouzských buldočků různých tvarů, velikostí, stáří a chrochtavosti... Soused Cassanova Baxíkovi dvakrát vyluxoval misku s vodou. Už vím, proč slintají - jsou přeplnění vodou!
 
 Baxíkův průzkum - za Pavlou seděla fenka z Louisiany...; Pánečku, co děláš? Vezmi mne do náruče...; Větší výška = lepší rozhled!
Cassanova je ten bílej...; pes z Louisiany - dostal BOBa, že je prý představitelem rasy...
 
 
Dneska jsme šli dřív, než obvykle a Baxík vypadal v pohodě, předvedl se jako obvykle, jen se trochu víc nahrbil, než má ve zvyku. Výsledkem bylo, že: ...má dobrý rámec, pěknou hlavu, nůžkový zkus, mírně klenutý hřbet, jemnější hrudník a dobrou mechaniku pohybu.... Takovýchhle posudků jsme dostali několik, jen jsme ještě nedostali VD2, a to mne docela "rozmrzelo". Jednou to přijít muselo, ale zrovna v Nitře???
 
Možná se budete divit, ale je to jediná povedená fotka z kruhu...
 
No a tímto jsme přišli o možnost stát se slovenským junior-šampionem... :(
 
Mrzí mne to, ale na tohle se neumírá a svět se točí dál ;)
 
...zase na druhou stranu... co byste na tohodle psa řekli??? ;)
 
 
 
Duo CACIB Brno 7. - 8. 2.2009...
 
7.2.2009
 
Konečně jsme se před výstavou docela vyspali! Sice to nebylo jak podle sobotního rozpisu spánku, ale o dost víc než jindy. Ráno dokonce padl i návrh, že pojedeme městskou. Vzhledem k tomu, že jsme zase zbytečně táhli Baxíkův výstavní pelíšek (nevlezl do něj a navíc mi ho v autě rozkousal), jeli jsme h-nissanem. Byli jsme tam tak brzo, že jsme se vyhnuli i placení na parkovišti :D a byli jsme první u kruhu! U nás naprostý nezvyk, vybrali jsme si pěkné místečko, usídlili a čekali.
 
 
Kuk!; "sestřenka" Iza (Redbone); Jdeme na věc; Baxi a Bouřlivák
 
Bylo tam kolem nás docela dost E... teriérů (jedinej pes, kterýho znám jménem je pinč, tak ať se na mne "erdíci" nezlobí), dva normální pinčové a neskutečné množství jiných psů (kdo by to na výstavě čekal, že?). Erdíci byli docela rychle odbavení a těch pět pinčíků se taky rychle zhodnotilo... No a přisli na řadu trpaslíčci. Baxík a Bouřlivák... po kolikáté už? Jinak zítra zase :) Od minulé výstavy jsme zaznamenali značný pokrok, už vydržíme v postoji asi 10 vteřin a hlavně Baxík trochu přibral! Hurá! Dani, zabralo to, jen teď nevím, o co jsme se to vsadili? ;)
 
Takže kluci ukázali zuby, nechali si sáhnout na pytlíka a pak se začalo běhat. Bouřlivák nás trochu doháněl, ale Baxík už o něm věděl, tak se moc neotáčel. Oba kluci se nádherně předvedli, opravdu to zvládli! Tohle byl souboj jak se na mezinárodku sluší a patří. Oba tam byli hodnocení skoro dvacet minut. Jen bohužel nám ten poslední krůček k junior šampionovi stále schází. Tak třeba zítra? Jak moc bych chtěl, aby to vyšlo...
 
8.2.2009
 
Dnešní ranní počasí jakoby věštilo, jak bude dnešek probíhat... Pršelo a sněžilo zároveň a Baxíkovi se šíleně nechtělo. Možná vás to překvapí, ale nechtělo se ani nám dospělákům.
 
Parkování jsme našli ještě lepší než včera (tohle nebyla lenost, ale v tomhle počasí jsem rozhodl, že šalinó nejedu), ještě blíž k bráně. Cestou k pavilónu V do kruhu 34 se nám podařilo si několikrát počůrat bříško a přední nožičky a položit kablík (asi jako jedni z mála jsme ho zvedli pytlíčkem, bobků tam leželo teda děsně moc).
 
Rozbalili jsme ležení a čekali. Za chvíli se připojila Mišule s Kosťou a Pískovcovic smečka začala dělat ostudu a přitahovat zájem okolních přísedící. Stejně jako včera si vedle nás rozbalili sezení páníčci Alberta od Čtyř bříz. Ani nevím, jak dopadli, ale příjemně jsme se pobavili ;) Příjemní lidičkové. Na pravé straně byli naší bojující smečkou utlačováni trpaslíčci z Německa. Bylo jich pět, ale na rozdíl od našich o nich nebylo skoro vůbec slyšet... :D ...probůh, to bude ostuda! :D
Baxík a Akita; Pískovci v akci; Baxi a Kosťa; Baxi a Kosťa
 
Ještě k těm "střeďákům"... Jak jsem byl nervózní, jestli nám ten poslední krok dneska vyjde jsem pobíhal kolem kruhu už asi půl hodiny před naším "performance" a potkal jsem červenou fenečku Frenie. Moc se mi líbí a ve chvíli, kdy paní rozhodčí Brožová řekla, že se páneček musí naučit ji vodit, tak se mi stala ještě víc milá... Věta: "You need more exhibition training." mi bude znít v uších snad navždy :D
 
 
Baxi a Kivan; Pinčí máma
 
A zpátky k trpaslíčkům...
 
Dneska jsme byli v kruhu 3; Baxík, Bouřlivák a Kosťa. Baxík k našemu všeobecnému překvapení vystřihl noblesní postoj a držel. On ten kluk tak krásně stál, že mi připadlo, že ví, o co dneska jde. Standartně - zuby, pytlík postoj... všechno probíhalo bez problémů, až na... Kostík odmítl ukázat zuby :(
 
Baxi se soustředí; "Stojím dobře?"; Ukaž zuby... NE!; Mišule a Branomara
 
No nebudu to protahovat, kvůli kompaktnosti dostal V1 a CAJC Bouřlivák. Gratulujeme stejně jako včera a na poslední krůček si musíme ještě (chvíli) počkat. Zapracujeme na té kompaktnosti a uvidíme. Ještě, abych nezapomněl... Mišule dopadla stejně jako my, taky V2...
 
Už jsme dneska docela unavení a Baxík dokonce usnul...
 
  
 
 
MVP Trenčín - 25.1.2009...
 
 
Na začátek musím poznamenat, že příprava na tuhle výstavu neprobíhala zrovna ideálně. Pája odjela do lázní a já se s Baxíkem odporoučel na likvidování havárky... Moc jsme toho nenaspali a nálada byla taková nějaká... divná. Sice bojovná (jako vždy), ale něco tomu chybělo.
 
 
 
 
Takže jako obvykle jsme ráno brzo vstávali, aby se to stíhalo. Baxík na mne z pod peřiny koukal, jestli to jako opravdu myslím vážně, v takovou ďábelskou hodinu. Protesty byly marné, takže se jelo. Ještě pozdravuji výrobce GPS... Zkuste si zadat ul. Měšťanská v Hodoníně a uvidíte, kam vás to dovede... Do nějakýho autoservisu uprostřed polí. Nabrali jsme paničku a dojeli až na výstaviště. Zabrali jsme si místečko u zdi a rozbili tábor. Pája zkusila s Baxíkem proběhnout kruh, stoupnout na stůl a vyzvednout číslo. Vyšlo všechno a já se nějak uklidnil a řekl si, že to bude dobrý. Pár minut po nás přiběhlo stádo pinčů a dva krasavci z Litvy a Lotyšska (snad jsem to nepopletl).
 
 
 
Byli jsme v kruhu s Bouřlivákem... Dva psíci, kazdej jinak barevnej... slibovalo to zajímavý souboj :D Skutečnost byla jiná, Baxík byl víc než na předvádění zvědavej na to, kdo jde za ním a co to tam tak neuroticky štěká. Byl vyveden z míry natolik, že odmítal i naznačit postavení pravého ucha. Postoj se mu nepovedl. Pan rozhodčí Dostál se ke všem pejskům choval strašně krásně - ne každý to tak dělá, skládám poklonu. Hodnotil Baxíka a nešetřil superlativy: "...typický představilel plemene, velice ušlechtilý pes, kostra bez nedostatků, standartní postoj, pohyb, hnědé osrstění..." (tohle je v posudku), pak ještě mimo papírek řekl, že je velice nádherný, s krásnou hravou povahou. I přes to všechno, že je hezčí, druhý pes byl lépe prezentován... 
 
 
 
No... Má pravdu, dneska jsme prostě nebyli ve formě. Bouřlivákovi gratulujeme! A vůbec všem vítězům blahopřejeme.
 

Národka Olomouci - 10.1.2009...

Opět bylo bolestivé ranní vstávání a o co víc, ještě cesta do promrzlého auta. Jestli něco nesnáším, tak je to probuzení studenou sedačkou! Na navigaci jsme navolili výstaviště Flóra Olomouc a jelo se.
Po cestě na výstaviště jsme potkali pepřovýho knírače, ketrý byl úplně mimo z takové koncentrace psů ma netr čtvereční. Jeho páneček nám popřál hodně štěstí a my hrnuli dál. Samozřejmě, že pavilon G byl na druhém konci než jsme zaparkovali, takže jsme došli řádně promrzlí (teda alespoň já). Registrace, vyzvednutí složek a ejhle... za zady Mišule :D ...no nezačali zase ti dva řádit? Všude kolem byla smečka Tosa-inu, různých mastifů, mastinů, pastevců, zkrátka psů, jejichž velikost tlapky se rovnala velikosti pinče, ale těm dvěma to rozhodně bylo jedno... Potom ještě přišli Jonáškovi a já se začínal obávat o statické zajištění haly. Chudina Jonášek byl z tolika nového kolem sebe tak vyplašený, až zapomněl, že je z jednoho hnízda. Ještě tam byla fenečka z Ostravy, dvě z Polska a Kutíkovic štěkající smečka. Jestli jsem na někoho zapomněl, omlouvám se, ale těch psů tam bylo... Vytvořili jsme kolem sloupu bandu z Pískovce a bavili jsme se tím, že Kris si ssebou dovezla štěkající kabelku na nožičkách. Čekání na vstup do kruhu jsme si zpestřili nebývalým kulturním vystoupením (zúčastnění ví o čem píšu, příště zkusím vyfotit).
Asi ve dvě hodiny odpoledne se konečně odporoučela poslední Tosa z kruhu a začali trpaslíčci. Nejdřív ti černí s pálením a pak červeňáci. Baxík šel s bráchou Jonáškem, ale ten si postavil hlavu, že prostě nebude spolupracovat. Paní rozhodčí měla za celý den psů až nad hlavu (za což ji teda nesmírně obdivuju, klobou dolů!), že Baxíka ohodnotila jako V1 CAC a Národního vítěze a že ještě máme jít o nejlepšího mladýho psa. Myslel jsem, když to řekla, že mne schvátí srdeční slabost. Potom jsme šli s Mišou a "Hvězdulí" o BOB; ta jej díky "...lepší dynamice pohybu..." dostala a bylo. Blahopřejeme k titulu a musím neskrytě říct, že všichni pinčíci byli krásní a bylo jen na paní rozhodčí, komu to dá.
Potom jsme se dozvěděli, že je Baxík nechutně hubenej a že bychom s tím měli něco dělat, nejlépe úpravou jídelníčku syrovým masem a kuřecíma kůžema a další dobré rady do života pinče. Pro nás je to ten nejkrásnější pes na světě a podle dosažených výsledků si to asi nemyslíme sami...
Když jsme si šli nechat zapsat ohodnocení do PP, tak jsme zjistili, že ve třídě mladých se přece titul CAC nedává a Národního vítěze nemůžeme jako CAJC dostat. Přiznali jsme se paní rozhodčí a ona nám to opravila. Potom jsme zkusili toho nejkrásnějšího psa, ale jen tak ze zvědavosti ;)

Pěkně promrzlí, ale šťastní jsme vyrazili domů a Baxík s medajlí a diplomem, co mu patřil usnul paničce v náručí.
 
 
Baxíkova občanka - 16.11.2008...

Pojali jsme to jako tradičně. Výlet za kamarády... Po obědě a velmi delikátních koláčcích od naší kamarádky Péti jsme provedli zrychlený přesun na Letňanské výstaviště. Překvapením pro nás bylo, že jsme bez problémů zaparkovali - to se nám dost často nepodaří ani doma :D Potom vypuklo hledání místa, kde se to mimořádné bonitování bude konat. Naštěstí jsme potkali Lucku od Nera, a ta nám to všechno v rychlosti vysvětlila. Díky moc! Takže vypukl hon na Baxíkův pelíšek. Našli jsme krásnej a už jsem ho dneska poskládal dohromady. Ještě aby miláček v něm chtěl být.
Katka z Rozárky Baxíka změřila, Pája běhala po koberci pod bystrým zrakem pana Hořáka v kostýmku a šedivých ponožkách, protože prý jsem ji všechny černý ukradl (moje noha je 43 a ta její 41 - takže holý nesmysl, abych jí kradl ponožky). No, zpět od ponožek k bonitaci. Pan rozhodčí nám řekl, že je hubenej, že ho máme víc krmit, ale jak to máme dělat, když to zvíře stále běhá??? Konečný verdikt zněl: CHOVNÝ! No a navzdory svému přesvědčení na cestě domů v autě usnul a nehlídal, jak řídím.
Koukněte, jak řádili s Mišulí... Nezachytitelné bežnou fototechnikou. Představte si, že jste pinč a máte celou výstavní halu pro sebe, dokonalost sama!

 
 

Nitra - 2.11.2008...
 
Teď na podzim jsme byli na mezinárodce v Nitře. Jeli jsme tam na návštěvu za kamarádem a při té příležitosti si vyzvednout V1 CAJC. Byla tam i Míša (přiznám se, že jsem zapomněl, jak dopadla), ale tahle slečna je tak děsně moc krásná a s Baxíkem bořili výstavní halu. Tohle tam předváděli a ostatní lidi kolem se na to dívali a nevěřili svým očím.


Míša (Cassitka) s Baxíkem v sourozeneckém boji
 
Při předvádění jsem byl asi nejvíc nervózní já, takže fotky jsou rozmazaný, nedoostřený a nezastihující rychlost pinče tak mám jen tyhle... (příště to asi nechám na nějakém fotografovi.


Baxík před a po
 
Bylo tam víc psíků a feneček, všechny si je nepamatuju :( Seznámili jsme se s pánečkama od Bruna (Almandin) a dostali od nich radu, jak Baxíka učit postoj. Díky moc, fakt klobasa fungovala! Teď už ne... Ještě se nám moc líbila maličká fenečka Flér bytem z Bratislavy, původem z Vysočiny a pěkné předvedení od její paničky. ...málem bych zapomněl na Forrexe, ten to vyhrál. Je fakt moc pěknej, takže nejsme vůbec zklamaní. Potom jsme Baxíkovi za odměnu koupili plyšovou pískací želvu. Potom jsme jeli domů.

      
Forrex; Mišule v kruhu; Mišule při postoji
 
Klubovka v Komárově - 13.9.2008...

Doba pokročila a Baxík už není miminem a je junior. Podle toho jsme museli změnit zařazení na výstavách. Nejdřív jsem si myslel, že je konec se soutěžením (nerad prohrávám), ale překvapilo mne, jak snadné to je. Začalo to na klubovce v Komárově. Pro Baxíka bylo nejdůležitější, že tam byla celá banda pinčů všeho stáří a velikostí. S Cosťou a Cassitkou lítali jako utržený vagóny. K mému obrovskému překvapení Baxi byl nejkrásnějším juniorem - V1 CAJC. No dobrý... Měl jsem tam na podporu sestru, ale ta byla nefunkční, takže se dostavil náhlý pocit slabosti v kolenou, třes a podobně... Když Dana (naše máma chovatelka) řekla, že půjdeme ještě proti všem psům o BOBa, tak jsem měl modro před očima... Ale naštěstí tam byl děda Nero a bylo vyřešeno :D
 
 
 

 

TOPlist